Co dělat, když nevím, jak dál?
Pátráme po svých předcích, sestavujeme si rodokmen a najednou přijde chvíle, kdy nevíme jak dál. 😐 Taková situace může nastat kdykoliv a v kterémkoliv časovém období. Jednou se to stane každému a dokonce i profesionálům. Je to chvíle, kdy je třeba se zastavit, podívat se na věc z různých úhlů a pohledů. Někdy stačí jen „vypnout“ na chvíli přepracovaný mozek.
Důvodů proč se do této situace v průběhu bádání dostaneme či můžeme dostat je několik. Některé důvody proč se nemůžeme pohnout z místa jsou v podstatě malicherné, titěrné, ale hlavně snadno ŘEŠITELNÉ. Některé ale budou obtížněji či složitě řešitelné a některé bohužel NEŘEŠITELNÉ. Pokusím se zde popsat 2-3 nejčastější.
- Nejčastější chybou v bádání, která nás pak dovede do této stop situace, je to, že NEČTEME NALEZENÉ ZÁZNAMY CELÉ. Poslední nalezený záznam (ale často i ty předchozí a i jiné navazující) si musíme pročíst celý a nevynechat žádné poznámky na okraji záznamu, zapsané kmotry, svědky apod. Narodilo-li se nám dítě (našim předkům samozřejmě) v jedné vsi neznamená to, že se zde musely narodit i všechny ostatní děti či dokonce rodič sám. Rodiče totiž mohly mít některé dětí v místě bydliště manželčiných rodičů, další děti v místě manželových rodičů a další děti např. v rodné chalupě prarodičů ve vedlejší či úplně jiné vsi.
- Dávejte také POZOR NA TO, nejsou-li třeba matriční knihy (např.) narozených členěny po obcích, tedy: jedna matriční kniha obsahuje např. 5 obcí, zápisy narozených dětí, jsou tedy členěny podle těchto obcí. Např.: str. 1-100 ves Novákovice, str. 101-250 ves Otrokovice atd. atd.
Častou chybou v bádání je totiž to, že si nevšimneme, že když hledáme dítě narozené cca roku 1800 a hledáme tedy na začátku knihy, kde hledaného předka nenajdeme, nehledáme již dál. Jenže na začátku knihy můžou být zápisy z jiné obce a náš předek může být zapsán v jedné z dalších obcí v knize. Zkusme pak projít obce, které se v našem rodu vyskytly nebo obce, ze kterých pochází kmotři či svědci. Při nejhorším budeme muset projít celou knihu (farnost), tedy všech 5 obcí (přinejlepší variantě, při té horší můžeme hledat i ve 20 či více obcích).
- SPOLÉHÁME SE PŘÍLIŠ NA INDEXY. To je další chyba. Pokud matriční kniha má index (abecední jmenný seznam, většinou na konci knihy či zvlášť) je to samozřejmě obrovský pomocník při bádání a ušetří nám hodně času. Ale právě v situaci, kdy se nám naši předci ztrácí nebo nevíme kudy kam. Když chledaného předka v indexu nenajdeme zkuste pár těchto rad:
- Pokud příjmení vašeho předka začíná např. na písmeno „K“ zkuste hledat pod písmenem „C“ (či třeba i pod „G“). Příklad: příjmení Gojiš mohlo být zapisovatelem do matrik zapisováno v různých variantách: Gojiš, Kojiš, Coish, atd.
- Ověřte si, že uvedený index jmen v knize se opravdu týká celého uváděného období pro danou knihu. Příklad: matriční kniha narozených se týká období 1800-1890, ale index v ní je jen pro období 1850-1890. Atp.
Těch důvodů je samozřejmě víc. Podrobněji se jimi zabývám v e-booku -Co dělat, když nevím, jak dál? Ten je bonusem zdarma k e-knize Rodokmen pomocí internetu.
a) potřebu pozornosti poznámkám na okraji mohu jen potvrdit příkladem – v KN cca roku 1780 byla u našeho předka poznámka o vystavení kopie rodného listu v roce 1939 (neblaze proslulá nutnost státních zaměstnanců včetně třeba řidičů městských tramvají) dokládat nežidovský původ). Podobná poznámka na zápise o generaci dříve mi spolu s dalšími indiciemi pomohla zvolit mezi několika otci stejného jména i příjmení z téže obce. Což je pohříchu problém dost častý – a to dokonce i v domě stejného čísla. V této souvislosti jsem se však zatím ještě nerozhodl, zda je lepší ukládat snímky z matrik nebo jejich části – nebo stačí vedle opsání všech údajů do databáze či rodokmenového SW jen odkaz na příslušnou stránku SOA. Tedy s výjimkou SOA Zámrsk, kde nezbývá než si stáhnout celé matriky.
b) pokud jde o KZ – potvrzuji jejich užitečnost také. Leč neodpustím si poznámku, že je nutno nezřídka počítat s odchylkou od věku nebožtíka plus i minus 4 či raději 5 let (tedy pokud je jeho věk uveden). I církevní autoři zápisů starších zřejmě věk občas odhadovali nebo jej ani v té době žijící příbuzní přesněji neznali.
c) v souvislosti s různě strukturovanými matrikami jen vyslovuji lítost, že jen výjimečně ti, kdo se matrikami již prokousali, nedoplnili na záložku Poznámek jako obsah alespoň čísla snímků či stránek začátků KN, KO či KZ nebo jednotlivých obcí v těch případech, kdy je matrika podle obcí (vsí) členěna. Za zmínku stojí i četné případy, kdy autoři matrik či indexů v předem rozvržených stránkách narazili na konec vymezeného prostoru a zbývající část dopsali někam jinam do matriky na dosud volné místo (za další ves či v indexu písmeno) nebo i na míst několik. A to v lepším případě s údajem o tom, kde následuje pokračování, v horším bez jakékoli poznámky.
se však zatím ještě nerozhodl, zda je lepší ukládat snímky z matrik nebo jejich části – nebo stačí vedle opsání všech údajů do databáze či rodokmenového SW jen odkaz na příslušnou stránku SOA ..
Zajímá mě, zda a jak jste se rozhodl a zda jste s rozhodnutím spokojen?
Zdar,
snímky matrik neukládám, jen do MyHeritage odkazy na ně + ručně poznámku o straně matriky, a to systematicky pod záložku „Zdroje“. Zatím mi to nedělá žádný problém. Pouze v případě bývalého Východočeského kraje (SOA Zámrsk) přímý odkaz na snímek nelze, protože přístup k digitalizovaným matrikám je zde odlišný, konkrétně je třeba zatím stáhnout do vlastního PC celé matriky a v nich si pak listovat. Když už v tomto případě matriky stahuji, tak si je celé nechávám uložené na externím disku. Do rodokmenového SW pak píšu „ručně“ číslo snímku i číslo stránky. Jo a ve „Zdroje“ důsledně využívám jak část pro opakovatelnou identifikaci zdroje př. „ŘK Roprachtice 1770-1820 KN sign 123456“ tak potom okénka pro odkaz na snímek a do pole text info o číslu strany matriky.
I ze SOA Zámrsk se sice zmínili o přípravě přístupu na stránku, ale pár let to asi ještě potrvá.
Ukládat snímky z matrik považuji za zbytečné, neboť extrémně nafukuje databázi, zpomaluje zpracování (zálohování, synchronizaci …) a je otázkou zda časem nenastaví další limity pro placení za rodokmen na webu podle objemu dat. Navíc z některých snímcích stejně scházejí potřebná data (např. rok či měsíc) a je třeba v matrice zalistovat. Na druhou stranu nevěřím, že by SOA možnost online zobrazení matrik ukončily, protože by silně nadělali i do vlastních bot jak přiděláním hromady své práce s návštěvníky archivů, tak v krajním případě i další devastace již tak ošoupaných matrik. Ale když si někdo chce být jistější – tak budiž, záleží na nátuře.
Nesmysl ale s jistotou je ukládat jen části snímků, protože na nich u starších matrik schází tak z 50% potřebné údaje (zejména rok, měsíc zápisu, číslo stránky či snímku, název obce …, které jsou buď na stránce nahoře nebo na snímcích předchozích).
Zdar Vašemu dílu Jirka
PS Pro jistotu důsledně zálohuji, Ale i pro případ odhlášení resp. zrušení stránek na webu jen ve svém počítači a na externím disku (pro začátek stačí fleška) – a tady by nejen snímky matrik, ale i fotky „ve stromu“ nafukovaly potřebné kapacity. I fotografie běžného života nebo zapůjčených rodných, oddacích či úmrtních listů nesoukám „do stromu“, ale mám extra složku a podsložky na disku, podsložky číslované podle ID z rodokmenového SW.
Dobrý večer,nikde nemuzu dohledat sourozence me babicky Frantisky Butorove roz.Steimarove nar.1.12.1922 a stejně tak předky či rodiče meho dedy Antonina Butory nar.1.3.1905 mel bratra Stefana dle informace byl jeho dvojče. Jsem iz bezradná Moc dekuji
Dobrý den,
zkuste projít sčítání obyvatel pro danou oblast a podle toho zkusit dohledat narození.
Hezký den,
Ilona
Prosím, kde hledat matriční knihy jihomoravského kraje od roku 1959? Děkuji.
Dobrý den, jsem poprvé na těchto stránkách a mám hned dotaz. Měl jsem hodně štěstí a také jsem se trochu snažil. Dohledal jsem se 329 osob v 13 generacích, které žijí nebo jsou už mrtvé a příbuzensky souvisejí s naší rodinou. Ale jsem teď nějak na konci a nevím dál. V jedné větvi jsem se dostal k předkům, u kterých znám veškerá data(jméno, příjmení, datum narození i úmrtí, jméno a příjmení partnera) ale nevím kde hledat dále. Rok narození je1789 a místo buď Praha nebo Lochovice. U druhé větve jsem dokonce v sedmnáctém století. U obou větví nevím, kde hledat dále. Nevím kde jsou matriční záznamy nebo jiné podklady a zda jsou digitalizovány. Kde najdu dokumenty k obcím Žebrák, Líšeň u Brna, Panenské Břežany? Děkuji za eventuelní rady